Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Jak se plněj přání... - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Jak se plněj přání...
13.09.2010 - 08:59
Melody Pond
Jak se plněj přání...
Když jsem byla malá, záviděla jsem každýmu. Ne věci, ne hadříky, ani dovolenou v Jugoslávii... Záviděla jsem sourozence. I ty úplně pitomý co se s nima furt musíš prát a hádat a kradou ti igráčky a čokoládu. Strašně jsem chtěla sestru. Byla jsem bytostně přesvědčená, že to je ten kus mně, kterej mi chybí. Že by mi rozuměla. Že by mi řekla to co mi nikdo jinej neřekne. A že by poslouchala co nikomu jinýmu nemůžu říct já. Pochopila jsem záhy, že jsem jistojistě odsouzená k tomu být jedináčkem, ale ta sestra mi furt vrtala hlavou. Měla jsem vandrácký ségry a bráchy, který přišli a odešli... Kamarádky, spoustu známých, spolužáků, lidí z kroužků... Ale neměla jsem sestru. Ani úplně mrňavou. Pak to vzalo celkem rychlej spád, byla jsem dospělá, máma, manželka... A jednoho dne mi teta zavolala, že zemřela moje milovaná babička. Bylo mi děsně, jela jsem tam a nevěděla co mam dělat...cítila jsem se sama na celym světě... Na pohřbu bylo spousta lidí, vlastně mi to bylo jedno, jen mně moc mrzelo, že jsem za babičkou nemohla jezdit víc... A pak mi teta šeptem připomínala příbuzný, který jsem leta neviděla...mezi tím jsem zaregistrovala dvě jména, Ivana, Petra... Já si vlastně vůbec nevybavuju jak jsme se viděly poprvé. Jen vím že Ivana byla špejlička s obrovskejma očima a Petra byla krásná jak nějaká zahraniční herečka a strašně legračně mluvila... A pak někdy později mi najednou došlo - himbajs já mam sestru! To je ta záhadná osůbka, o který babička mluvila. Já jsem vlastně nikdy nepochopila, že když mluví o své vnučce, je to vlastně moje ségra. Vidět jsme se nesměly, ale babička jak Fučík motáky alespoň občas propašovala nějakou informaci od jedný k druhý... No a teď mám sestru, někdy bych jí zabila, obzvlášť když mi tají banality jako že leží ve špitále, občas bych jí umačkala samou láskou... A hlavně jí můžu milovat jako svojí sestru. Každej by měl mít sourozence. Nebo aspoň já jsem si ho moc přála. A tobě, moja, přeju, aby se ti taky plnily takový ty zvláštní přání. Mám tě moc ráda, sestřičko.
13.09.2010 - 09:07
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Žiš! To je hezký!!!!
=====
Žiš! To je hezký!!!!
13.09.2010 - 09:45
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kordelie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
krásný !!!
=====
krásný !!!
13.09.2010 - 13:22
| Filtr
Jája13
Tak teď jsi mě dojala moje milá..je to normoš békat na svoje narozeniny..ále co jsou to slzy radosti,ty neublíží...
Víš, pamatuji so to setkání při té smutné návštěvě Brna...babička byla skvělá žena a jak říkáš udržovala pouto alespoň na dálku..taky mám v živé paměti naše druhé setkání u tebe v Praze...jak jsem stále nechápala ten zvláštní pocit sounáležitosti..jak jsem se cítila u tebe a s teou jako bychom se vidívali a navštěvovali od vždycky...tehdy jsem pochopila proč se říká "krev není voda"..takový pocit, že někam a k někomu patřím jsem neměla ani u příbuzných s kterýma se běžně stýkám..prostě se to mělo stát a my se měly najít..a já jsem za to moc ráda...hele malá drzá, nic ti netajím..jen neříkám informace,jež jsou nedůležité.. říkám jen ty podstatné..jako třeba,že tě miluju
Díky...
Víš, pamatuji so to setkání při té smutné návštěvě Brna...babička byla skvělá žena a jak říkáš udržovala pouto alespoň na dálku..taky mám v živé paměti naše druhé setkání u tebe v Praze...jak jsem stále nechápala ten zvláštní pocit sounáležitosti..jak jsem se cítila u tebe a s teou jako bychom se vidívali a navštěvovali od vždycky...tehdy jsem pochopila proč se říká "krev není voda"..takový pocit, že někam a k někomu patřím jsem neměla ani u příbuzných s kterýma se běžně stýkám..prostě se to mělo stát a my se měly najít..a já jsem za to moc ráda...hele malá drzá, nic ti netajím..jen neříkám informace,jež jsou nedůležité.. říkám jen ty podstatné..jako třeba,že tě miluju
Díky...
© 2007-2024 Najdise.cz