Když o tom tak přemýšlíma ty víš že mi to jde ztuhaasi jsme se oba dva jen zoufale snažili dělat všecko správněne vždy byl dobrý úmysl korunován úspěchemale bylo to mnohkdy fajn a občas ještě lepšíasi si tě tak trochu nechama myslim, že mám nárok, zachránila jsem ti života tys mně uměl rozesmát ve chvíli kdy se mi zbořil světa když bylo ouvej, často jsi udělal anebo řekl tu správnou věca o to nechci přijít, víštak jenom...dneska...náhodou...já jsem nezapomnělaa nezapomenumám tě furt ráda, plecháčia až mně přejdou zbytky vzteku, zahodim to zlý a to dobrý si schovam...asi na horší časytak mi to nekaž když se tak hezky dojímáma všecko nej...
Rotan
Vhodili jsme do proudu řeky času kámen plný ostrých hran.Byl to,ale náš kámen,který měl i své nesporné krásy.Rád jsem ho svíral v dlaních i když to někdy dřelo kůži.Snad jednou,až řeka času obrousí a ohladí mnohé z ostrých hran a stane se z kamene oblázek,tak budeme moct zapomenout na ostří hran a budeme je jen tak s dobrým pocitem převalovat v dlani. I já tě mám furt rád. Všecko nej....