Občas ztrácívám se v lesku zrcadeltu jistotu sebeklamůa moje srdce bušítak nějak doprázdna.V prasklinách sklahledám to,co bych rádajednou ústy vyslovila.Ale nejde mě říct,nic jinéhonež němé věty a prázdná slova.A když se pokusím napsat to prstemna zamlžené okno,mráz to obratem proměnív ledové květya znova se slova vytrácí......
bojka-new
» Sosna zvlčelý
Ty slova byt nyní zdají se být tichá a okolnímu světu nepoznaná tak se ve skrytu duše ukrývají a své kouzlo mají a jen na ten správnej okamžik čekají.