Teče mi více slz,které si utírám,když zrovna hledíš skrz,čímž se mi posmíváš.Čekala jsem tolik dní,čekala jsem tolik let,sotva však je tu náděj,zase tam musím zpět...Hřeju si v sobě hadí hnízdo,jen čekám, až vyleze ven.Pletu si noc a den,kdepak je moje místo.Má svíčka naděje už dohořívá,tak zapaluji svíčku samoty.Je větší, delší, širší. O mnoho...Snad zaplaší ty stíny v mojí mysli,tolik se bojím temnoty...
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)