Teče mi více slz,které si utírám,když zrovna hledíš skrz,čímž se mi posmíváš.Čekala jsem tolik dní,čekala jsem tolik let,sotva však je tu náděj,zase tam musím zpět...Hřeju si v sobě hadí hnízdo,jen čekám, až vyleze ven.Pletu si noc a den,kdepak je moje místo.Má svíčka naděje už dohořívá,tak zapaluji svíčku samoty.Je větší, delší, širší. O mnoho...Snad zaplaší ty stíny v mojí mysli,tolik se bojím temnoty...
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
karamel
» juditadurynska:)
Zen je cesta samoty: Myslet sám za sebe Jednat sám za sebe Praktikovat sám za sebe Trpět sám za sebe
Zen neznamená žít s očima zavřenýma před realitou tohoto světa. Kráčíme sami, s očima doširoka otevřenýma, nejsme na nikom závislí a zůstáváme celiství.
Zen, to je především umět žít a umět zemřít. Jsme sami zodpovědní za své myšlenky, za svá slova, za své činy. Nikdo nemůže dýchat za nás.