Vyrvu si své přecitlivělé srdce,zahrabu ho na louce z pampelišek anebo rovnou do hlíny z popela,vyrvu si ho, sladce a hořce,jakoby nádherná i posmutnělá zahrada v jednom okamžiku rozkvetla i umřela.Ať už nemusím nikdy nic cítit,óóóóó, určitě mi konečně bude blaze,začnu s vlky i s žebráky víti,v celé své potemnělé a povadlé kráse.Co na tom, že můj svět bude jak párek bez hořčice,nebude párku nebude potřeba hořčice...stolek bez umývadlahrnek bez ucha, komín bez střechy,ucho bez nášnicestonek bez lístkukroky bez chůze tanec bez pohyburosa bez trávyžena bez dechusklenice bez vínastřepy bez vztekuchcichcichci....................................aspon na chvíli zažít studenost a chladrezervovanost a klidnerozháranost a pohodukrotce, hořce, sladce a krátce..
charri
» Jan1na
Tuhle "přeměnu" mám taky za sebou ...z té blondýny ..... a ten zbytek? Až toho žádaného stavu dosáhneš.....si piš, že je to bezva .....ale zřejmě ti to taky dlouho nevydrží....pokud jsi člověk
Jan1na
» charri
Ale u mě to není zas taková "proměna". Já už byla ve 22 krátkovlasá černovláska. Nevím, proč mě pak hráblo a nechala jsem si narůst vlasy a postupně (z melírů) dosáhla blonďatosti Třeba mi za 10 let hrábne znovu
Na žádaný stav se těším Otázka je spíš, jestli ho dosáhnu