Vyrvu si své přecitlivělé srdce,zahrabu ho na louce z pampelišek anebo rovnou do hlíny z popela,vyrvu si ho, sladce a hořce,jakoby nádherná i posmutnělá zahrada v jednom okamžiku rozkvetla i umřela.Ať už nemusím nikdy nic cítit,óóóóó, určitě mi konečně bude blaze,začnu s vlky i s žebráky víti,v celé své potemnělé a povadlé kráse.Co na tom, že můj svět bude jak párek bez hořčice,nebude párku nebude potřeba hořčice...stolek bez umývadlahrnek bez ucha, komín bez střechy,ucho bez nášnicestonek bez lístkukroky bez chůze tanec bez pohyburosa bez trávyžena bez dechusklenice bez vínastřepy bez vztekuchcichcichci....................................aspon na chvíli zažít studenost a chladrezervovanost a klidnerozháranost a pohodukrotce, hořce, sladce a krátce..
Melody Pond
No...holka...neni to tim, že už nejsi blondýna? Je prej největší umění v ten pravej čas se na všecky nepodstatný věci správně vysrat. Ehm - pánové prominou...