Možná bychměla víčka přivříta nechat sehoupatve vlnách snůjenžei když své oči zavřuvidím jen tebeu břehůmých vodna vrcholumých horna kraji mé propastia tak vyplavu venvystoupámaž nadotek mrakůa rukuti do tvé vložímbez předchozíznalostiu hlubinybudoucnostia v mýchočíchco září v tvé blízkostinočním nebemuvidíšty svéjak lesknou sev kapkáchdopadající volnosti.
medulka
» mitea
Něco je jen vypuštění emocí, něco je i něco víc. Když to zahřeje a je ještě i druhým u toho hezky, tak je to moc fajn. Děkuji......moc.