Jedeš pražce nás vzdalujípřesto jedeš blížSkáčeme stále přes vyšší laťkypřesto laťka je nížNevíšjak uchopit správně myšlenkypřesto uvnitř s jistotou víšNesemesi stále své těžké bříměpřesto jsme sňali svůj kříž
Rotan
» medulka
Tu odvahu ti v dlaně vtiskne blízkost z dálky Chceš v míru budovat a stavět si svůj na základech pevný hrad a ne se toulat v době války
Při toulání nenajdeš správné odpovědi jen můžeš poznat sám sebe Tak hýčkáš si to rostoucí málo a nad tvým rozestaveným hradem zas svítí slunce a dá ti sílu modré nebe
Rotan
» medulka
Do svého slunce a mraků nechám své nahé tělo odít Už nenechám se cestou vést ale sám si určím kterou cestou kam chci dojít Tou cestou až na to místo kde nechám si štěstí vrchovatě do žil dolít A na té cestě bez oka mžiku hodlám klidně nejeden galon vlastního potu prolít