co mě zaujalo - Diskuze a zkušenosti

Objevil jsem na cestách v antikvariátu Seiferta. Jak někdo může Seiferta dát pryč? No hrábnul jsem po něm. A večer před spaním jsem se válel pod oblohou a spřicházejícím soumrakem, ač na milostnou poezii vskutku nejsem, si četl třebas tuto krásu:Ta, které šeptáš do ucha,je třeba kráskou z Chavarnaku.Však může být jak ropuchaa nezatoužíš po opaku.A jak té krásce z Chavarnakubudeš jí šeptat do ucha.Muž, jenž ti vkročil do sudby,v duchu si bez pochyby slíbil,že neodejde, dokud byna ústa tvá tě nepolíbil;a jistě splní, co si slíbil,muž, jenž ti vkročil do sudby.- A k ústům přiblíží se ret;ke kterým čí? Můj vždycky ke tvým.Chci býti s tebou jako květ,jenž úzce přimyká se k větvím.- Ne, nikoli! To můj ret vždy ke tvým,k tvým ústům přiblíží se ret.- Vždyť já jsem pil tvůj vonný dech,byl jako víno ze Samosu,jež dozrávalo na ňadrecha na rtech zanechalo rosu.Byl jako víno ze Samosutvůj vonný opojivý dech.- To já tu klečím na zemi,a jsem tak šťastna ve tvém štěstí,ovinujíc tě pažemijak břečťan věrnou ratolestí.- To já jsem šťasten ve tvém štěstí,když klečím u tě na zemi.- Odtrhneš-li mě, zahynu,jako bys podřezal mé žíly,a budu stínem na stínu,jejž červánky už rozptýlily.Jako bys podřezal mé žíly,odtrhneš-li mě, zahynu.- Vrostlas mi dávno do tepen,můj úžas vchází do úžasu.Když s tebou jdu, jsem oslepen,musím se opřít o tvou krásu.Můj úžas vchází do úžasu,vrostlas mi dávno do tepen.- Co když je láska plamenem,jenž vyšlehává z překvapení;až shoří vše, co bylo v něm,zmizí a bude po plameni,jenž vyšlehával z překvapenía byl jen pouhým plamenem?- Ať soptí Vesuv sirný květa pohřbí nás tu ve své lávě,ať hlava má za tisíc letje ještě schýlena k tvé hlavě.Ať pohřbí nás tu ve své lávě,ať soptí Vesuv sirný květ.- Říkej to znovu ústům mým,i kdybych nevěřila sluchu;i když to všechno dávno vím,je mi to víc než doušek vzduchu.I kdybych nevěřila sluchu,říkej to znovu ústům mým.- Na něžnou křivku ňader tvýchje těžko hledět bez závrati.Hráč vroucně housle k tváři zdviha pobožně chce na ně hráti.Je těžko hledět bez závratina něžnou křivku ňader tvých.- Když se jen dotkneš ruky méa dlaň tvá lehce padne do mé,struny, o kterých nevíme,ozvou se tiše, povědomé.Když dlaň tvá lehce padne do mé,když se jen dotkneš ruky mé.Svět nikdy nebyl bez růží,kdo spíš než milenci to vědí;a řinčelo li oružíz ocele kruté nebo z mědi,kdo spíš než milenci to vědí,svět nikdy nebyl bez růží.Ty, lásko, pozdravena buď,buď věčná, skutečností jsi-li.A jsi-li snem, jen neprobuďmé oči, i když den je bílý.Člověk je šťasten, třebas šílí,ty, lásko, pozdravena buď.(J. Seifert - Píseň o Viktorce)