Trháš mně na kusyjak starý letákysypeš mně do větrujak zrní pro ptákydělíš mé součástido celků z ocelizapomněls na toco asi jsme neměliVoláš mně v nocia hledáš pod peřinoubráním se chaběkdyž předstírám nevinnoubylo mně máloa teď jsem zas ztracenána sliby nedámmáš kostnatý kolenaTrháš mně ladnějak je tvým zvykembudíš mně ze snasvým tajeným vzlykemco jsme si vlastněnavzájem, napořádztracené pírkoanebo...máš mně rád?