Báseň astrologická - Diskuze a zkušenosti

Na naší astrologickou diskuzi přibíjím vznešenou báseň jenž napsal mistr Vladimír Vysockij Ne, nad námi nejsou... Ne, nad námi nejsou jen zástupy hvězdjak metály na černém pruhu.Vždyť na noční obloze začíná plesna parketu ve zvěrokruhu.Dál hlavu si vyvracím k vysokým tmámi k tichu a k tajemství věků.Vždyť odtamtud osudy kývají nám.A dnešek už spěchá a ztrácí se nám,když přebrodí vesmírnou řeku.Chlad února proniká z dalekých sfér,grog prokřehlým svaříme sami,však podivín Vodnář už pozvedá džbera Kozoroh dal by si s námi.Je prudký a spletitý vesmírný proud,rtuť s krví se v řečišti mísí.Když s mlhou se vytrhnou z březnových pout,pak budou smět Ryby až k trlištím ploutpo Mléčné dráze jak kdysi.Když v prosinci Střelec již láme svůj šípa únava v gestu se tají,pln elánu pobíhá nezkrotný Býkpo louce, co rozkvetla v máji.Ze srpnových nocí se dívá král Levna Skopce do dubnových strání,ta nejkřehčí Panna prý tlumí svůj zpěvpřed Blíženci, jimž červen rozproudil kreva z Vah mají houpačku k hraní.Prý Ariadně kdysi patřila nit,z níž paprsek dnes navlékne si,když Rak a Štír mají jen vzdálený svita stěží nás za noci zděsí.A člověk se nebál a z posledních silta souhvězdí pochytal v letu.A že smělý a rychlý a obratný byl,tak zvěrokruh na drahý kov přetavila potom ho daroval světu.