Švihák lázeňský (povídka) - Diskuze a zkušenosti

„Už ti to přišlo Mílo,ty lázně“ bodrý hlas manželky ho vyrušil v jeho oblíbené práci v dílně,kam se před svou chotí,známou semetrikou,úspěšně schovával už 25 let.Snažil se nedat najevo nadšení,a tvářit se jakoby nic,ale srdce v hrudi mu poskočilo rozjásaně jako dítě,když dostane dlouho očekávanou hračku.Jezdívá do lázní pravidelně každý rok už asi 10 let,má „Bechtěreva“ (ne Meresjeva :o) a tak se 4 týdenní lázeňský pobyt stal součástí jeho každoročního plánování.Žena mezitím nechala obálku na stolku u cirkulárky a vyšla po schůdcích nahoru.Chvějícími se prsty ji otevřel.S úlevou vydechl,ještě dva týdny a pak tradá jede se do Bělohradu.Vytáhl z kapsy mobil.V tu chvíli byl hrozně rád za tento vynález nové doby,dříve měli jenom pevnou linku a když z dílny někomu volal,byla téměř 100% jistota,že to vezme i manželka o patro výše.Nicméně i teď ze zvyku používal šifrovací kód.„Ahoj Pavle,tak už mi to došlo,máš nějaké zprávy o Jiřím a Karlovi,dostali to také ? Vyzvedneš mě jako obvykle na nádraží v Pardubicích?“„To víš,že jo Mílo,už jsem to všechno obtelefonoval“ smál se mu Pavel do ucha“ Jiřinka aKarluška nastupují ve stejný den jako my,přijedeš vlakem den předem,převlíkneš se,máš tady připravený svůj lázeňský kufr –všechno je čisté,nažehlené – však víš Pavlínka,ta moje kamarádka,ona ráda pro mě občas udělá nějakou službu,a já jí nezůstanu nic dlužen. Vyzvedneme holky,půjdeme na večeři do restaurace a pak ráno v klídku do lázní.Čtyři týdny jsou naše !“. „Tak fajn,jsme domluveni“.---------„To je zlatý člověk ten Pavel,že se o tebe tak stará a nechá tě u sebe přespat,aspoň se umyješ a přijedeš do těch lázní jako člověk a ne hned po několikahodinové jízdě vlakem“ uznale pokyvovala hlavou manželka „jo a přibalila jsem ti tam několik teplákových souprav,ty stejně v ničem jiném nechodíš,a máš tam taky nový deodorant,tak ho prosím tě používej,ať mi neděláš ostudu“.Stál tam jako školák a pozoroval,jak mu manželka dobaluje kufr.„Nečum tady jak puk a připrav si všechny papíry,za hodinu ti jede vlak“ dodala a vyvrátila oči v sloup.“Panebože,co já to mám s tebou věčně za trápení,si tak nesamostatný.“----------Seděl v rychlíku a usmíval se,hodiny ubíhaly jedna za druhou a jeho srdce bušilo v syntonii s rytmem vlaku.Těšil se až si vybalí z kufru.který má připravený tajně u Pavla,své lázeňské oblečení,oblek,jemné košile nejlepší kvality,motýlky,kravaty,drahý parfém od Armaniho a nageluje si trochu své neposlušné vlasy.Přestože měl už padesátku na krku,neměl jediný šedivý vlas.Těšil se na Karlušku na její obdivný úsměv,se kterým si ho vždycky změří od hlavy až k patě a s povzdechem ocení:“Milánku,ty si takový šarmantní člověk,to oblečení ta vůně,ta elegance…hotový švihák lázeňský.“Představoval si její vůni,večerní špitání na procházkách,tanečky v Grandu,bezstarostné posedávání po kavárničkách.Ze snění ho vyrušil průvodčí „Už jsme v Pardubicích“ šibalsky na něj mrkl,tak trošku spiklenecky,jakoby VĚDĚL.„Děkuji,nashledanou“ v rychlosti se rozloučil,sebral kufr a namířil si to ke dveřím.V dálce už viděl Pavla,který na něj mával.V jeho srdci se rozlila pohoda a uvolnění,napětí posledních dnů se rozplynulo jako obláček dýmu,cítil se ve formě a šťastný.“Buď pozdraven,lázeňský živote“…..