Ozvěna paradoxu - Diskuze a zkušenosti

Hřejivý pocitvlastního klišé,stává se pojmembezhlavé skutečnosticizího stínu všimnem si spíš, než.. vlastní existence, naivní přítomnostitísíckrát jinak, však pokaždé stejně,ptáme se v hádankáchkaždého z náspřes doteky iluze,světla co obejme,jak písek v hodináchsypem svůj časna samém vrcholuvlastního dnalžem si svým dojmemblaženostinemajíc potuchypodstaty života,tvoříme bez citu falešné vědomostivedeme debaty o lidském štěstí,o síle lásky, jež srdce rozpínáskrz prolitou krev však,v boji s marnivostí,jsme sami vrahem, co nikdy se nepřizná*