Mraky visící nad mořem rozhoupaly poletující racky… Nebe se svléklo z červánkového negližé…Ruka na hrdle připomněla, že tam pod ní, proudí Dech…když Jaro otevřelo krásu, vytryskalo všechny své barvykolem dokola… spřízněné duše poklekly v Tichém spočinutíMoře odpovědělo tak nahlas, jak jen to jde:„Zevnitř otevři životu okno, rozhrň záclony, vyjdi venJá v Tobě Moře Ty ve mně PevninouJá moře šeptám, dej se vést.“A z mraků se začal sypat déšť- z karmínových váčkůVysypané hliněnky-cvrnk (…vodo, vodo, vodo…) cvrnk –
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)