světe, kormidluješ nazítřítak píšu holou větustáčím se a kvetuv plachtovívšechny rozesmáté tváře hvězdvšechna věčná zastavenína pahorcích otevřených dlanína řase sfouklépadající k zemiunášené větrem(nechávám se vést)křídly andělůtak zlehčená je vizetíže úděluuž nazítří vše končí(dnes co mohlo vést)mdlou, jíž pouze zdá se, záříco úsvit káže snést-nejstálejším přístřeškemMatkou Nadějíjak vracící se navždy z bojeOtec Vědění