Už nezabloudíš...

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Literární koutek > Detail diskuze

18.05.2010 - 21:16

Wolfinka

Už nezabloudíš...

Sosna co vykouzlila Láskuulehla korunou k nohám stráníVítr ji nesl do noci s písníaž pod mé okno, kde stojíš TyPastýři rozžehli lampičky slovtiché zašeptání, aniž musíš jítKrovky ospalé broučci sklápějí nocíberánci cinkají zvonečky...Stádo se rozestoupilo, toužíš jítneměnnou krajinou svého nitrauž nezabloudíš...nejsi sám...

K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.

(Přihlásit)

Řazení:

19.05.2010 - 09:35 | Filtr

Tyna_Tynka

... . ... . ... . ... . ... . ... . ... . ...

a Mistr řekl:
"... co naděláš,
když se Tě dotkne dokonalost
rozpláčeš se
a usmíváš ...

když víš, že na obzoru se potkává krajina s nebem

už nezabloudíš ...
nejsi sám ..."

... :74:

19.05.2010 - 10:54 | Filtr

Wolfinka » Tyna_Tynka

...a opět tě zkouší,
vláčí tě trny...
...co dělat, když máš rozedranou tvář?

...když hledáš příčinu
většinou bloudíš...

to není on, to ty sama, svou duši rozdíráš...

(...)

:24: