Když tenkrát v srpnu stála jsem na skáleodkud lze ovládatsměr toku sílyptali se bohové šíleníkdyž uzřela jsem váš osudblízkých dnů příštích proč stojím tu samaNe, nejsem ochotná obětovat ani jednoho z nich Tedy budeš stát na skále samaA z každé tvé slzypřibude kapka jejich krveA z tvého smutku každý denstoupají výš o jeden krokA z tvojí lásky osmého dnebudou smět přijítna tuto skálu Nebudeš mít strachstát na skáletak dlouho sama?I když nebudeš smět létat? Myslíš, že dokážeš nést toto bříměa přesto cítit radost? Půvabné... Ona sem nechá přijít i Římany Jak chcešTento muž je však mrtvýNe. On není mrtvý! Dobře, když myslíšže ho dokážeš ještě probudit...