Já vím že jednou přijde ta dobaKdy osud sevře nás do našich vlastních kleštíA my v bahně hlouposti a hříchu brodit budeme se.Až jednou potkáme samotného Boha,Na zastávce tramvaje v deštiBudeme radostí, či zděšením modlit se.A to potom přijde nám vhodOn samotný spasitel našich dušíZnovu nám otevře do nebe vchodI když nikdo z nás si to nezaslouží.Já vím že jednou přijde ta dobaA nás bolest bude svírat v depresíchPřes slzy neuvidíme ani na cestu před sebou.Pak znovu a znovu budeme volat BohaAž pískat bude mu určitě v ušíchAle bude to určitě jen tou dobou.Zase se obrátíme k Bohu a budeme prositO to aby nám vyčistil naší dušiZa to zlatý kříž budeme s radostí nositI když nikdo z nás si to nezaslouží.Až jednou potkáme samotného BohaBudeme se mu muset dlouze omlouvat.Modlíme se k němu jen když nás potká nehodaAle svou duší Satanu zkoušíme prodat.Až jednou potkáme samotného BohaAž jednou….potkáme…..Boha
miluška medvídková
Potkávám každý den svého Boha děkuji mu za krásné ráno i celý den za slunce, modrou oblohu za úsměv lidí i pohlazení to všechno je Bůh
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.