„Bože, prosím tě…“ - Diskuze a zkušenosti

Šla z noční docela utahaná, ale přesto se ještě zastavila v nedalekém kostelíku, který byl otevřen před ranní mší. Silně toužila po krásném manželství a rodině a stále zůstávala sama. Možná byla příliš náročná, možná se špatně dívala kolem sebe, možná se zdála mužům nedostupná, kdo ví. „Bože, prosím tě, ať už se něco stane, Ať neprožiju celý život jen v nemocničních službách tak sama. Udělej něco. Ale ne až někdy, kdovíkdy, hned teď, dneska…“ Stejně se ale, jak věděla, nic nezmění. A ta znaveně a apaticky šla domu.Brzdy, náraz, třesk… Trvalo jí chvíli, než se probrala a uvědomila si, co se vlastně děje. Kousek od ní leží rozmlácený motorkář. Rychle se přepíná do „pracovního režimu“. Volá sanitku a téměř zároveň se snaží poskytnout první pomoc. Ostatní myšlenky jsou zcela odsunuty. Houkačka, lékař, berou jí s sebou, však jedou „k nim“ na traumačku.Teprve cestou jí pomalinku dochází, co se vlastně stalo. Přecházela, byla sice na přechodu, ale po pravdě řečeno se příliš nerozhlížela. A dost pravděpodobně ani motorkář nejel předepsanou rychlostí. Vyhnul se jí, ale smyk už nezvládl…Káva za kávou, operace, čekání, vteřiny, nekonečnost, únava, bolest, výčitky, naděje, zoufalství… Před očima jeho tvář a v srdci další modlitbu: „Bože, prosím tě, udělej něco. Prosím tě, něco přece udělej. Ať se mi to jenom zdá. Ať se probudím…“„Zranění se ukázala jako neslučitelná se životem. Nebylo mu už pomoci. Podlehl mnohačetným zraněním…“ slyší jako ve snu, jako odněkud z jiného světa. Ještě víc se schoulí v křesle a nechce už nic vidět ani slyšet. Nic a nikoho.„Slečno, jste v pořádku? Je vám dobře? Nestalo se vám něco?“ Namáhavě otevírá oči a nad ní stojí ON, kluk z motorky. Ne, to není pravda, buď je to duch nebo se zbláznila. Křečovitě oči zase zavírá. Cítí, jak jí někdo bere za ruku. Je to ON. „Vy… ty… nejsi mrtvej?“, s otázkou otevírá oči. „Ne, já ne, to byl bratr, jsme dvojčata, chtěl jsem ho ještě stihnout, ale přijel jsem pozdě. Vypadáte… vypadáš bledě… nechceš odvézt domu. Mám tu auto“. Před domem mu ještě stihla dát číslo mobilu. A on zavolal, hodněkrát zavolal… a nejen zavolal.