Se mi stýská...přes větývky stromůvidím svět otáčet metronomemProstě tik-tak, neměnné, něco už není... V kalužích rozpuštěné vlasy - nutí utíkat!do nezdaněných zemí... už ani na cestu se ptátsměr je jasný, jak jasný jsi Ty... střelko kompasu¨dítko Parnasu...líná noto posunutá k jihu...neměním směr, jihnu... vůdcem jsi...pomalu obhlížím planety... jak jsou...proměnlivé substantivní středy rýžovištětřeba někdy příště? kdo ví?Sen co neodpoví, nemaje už hlastak, skýská se mi, viděla jsem nása návratu už není...prostě tik-tak.