V sektoru číslo 3 bydlí pan Vonásekmá bradu v pravohúhlém tvaru(což věští sílu!)Konjunkci na Marsv ideálním spojení hvězdnikdy nezatoužil číst…Říkáme mu mágmaje hromovou hůldrtí zvyklosti uliceSakra! Ale mě učil kraj sedat na obrubník,cvrnkat kuličky…dřepnut si do rozkvetlých travčučet do blba,vyvyklat svou duši ven- až se rozletí, jo!do Brazílie na karneval!…třeba tam, a celej ten sektornechat tam, ukradenej…Říkejme tomu že zmizíže se rozplyne…---Oblohou táhly divoké husyJako tolikrát…v podchodu dušezačala ses smát…---(Jsi jako řeka co nevysycháHlubina nejkrásnějších ránZornička očí nadčlověkaVlasy tvé jak peří z vranJen já jsem jiná, prostořekáJiná než loni, jiná než teďVšechno to Je a vše to čekáNení nic, není odpověď…)