Třeba někdo se v tom shlédne... - Diskuze a zkušenosti

cymbaline nezištnost není chyba - chyba je tohle: "mě učiní štastným to, že partner je šťastný"

Pan Božský Nesympatický » cymbaline A proč ne, že jo Dospěla jsi k němu, je to Tvůj názor, brát Ti ho nebudu

cymbaline » Pan Božský Nesympatický dík

a můžu ještě lehce rýpnout a optat se, bo to zcela nechápu: co si teda mám konkrétně dosadit za nezištnost v tvých představách? že by měl fungovat princip "má dáti - dal"?

Pan Božský Nesympatický » cymbaline Než "má dáti - dal" spíše je blíže "nabídnout - (požádat a) přijmout". Docela slušný mentální výkon, takhle navečír

cymbaline » Pan Božský Nesympatický ehmm, aha... - čili nabídnout zištně??

(potřebuju pochopit, proč jsi odsoudil nezištnost )

Pan Božský Nesympatický » cymbaline Načrtnu ideální případ pro pochopení principu.

Situace
Daruji Ti noťas. Já mám tři, takže jeden nepoužívám a mám ho nanic, zavázel by mi doma. Dávám Ti ho zcela zdarma, Ty si ho převezmeš jako dárek v igelitce, poděkuješ a přineseš domů. Komunikuješ, pracuješ učíš se s jeho pomocí, je Ti k užitku. Já jsem Ti ho věnoval, aby byl k užitku.

Můj pohled
Jakkoliv se bráním, tak tohle je dokonaný dobrý skutek. Jsem Ti k užitku. Já jsem sám sobě dokázal, že jsem užitečný a došel jsem jakémusi vnitřnímu uspokojení, že jsem "ten hodný". Mám pocit, že jsem lepší než Ty, protože já jsem Ti dal více, než Ty mi.

Tvůj pohled
Ty víš že jsem ho měl navíc a že mi nechybí, ale i tak, vnitřně cítíš potřebu se vyrovnat. Cítíš dluh vůči okolí a potřebu udělat podobný dobrý skutek, aby jsi vyrovnala s přijetím "dobrého skutku".

Představ si řešení A, že takových sobeckých svéegosihladících sviní jaké já potkáš více. Budeš dlužit dobrý skutek na všechny strany. Budeš se cítit méněcenná, že nemůže pro nikoho udělat to co jsem udělal já pro Tebe.

Pak je tady řešení B. Dám Ti noťas, ale řeknu si o pětikilo. Nemáš. Tak si řeknu, ať mi umyješ auto (a že by to potřebovalo ). Souhlasíš. Proběhne výměna. Já mám čisté auto Ty máš noťas. Obě strany jsou vyrovnány. Harmonie. Souhlad. Klid. Nic nedlužíme ani Ty ani já.

Zjednodušeně převedeno na vztah. Moje partnerka mě miluje bezmezně a zdarma. Lusknu prsty uvaří mi. Lusknu, vypere, vyžehlí. Lusknu je sex. Lusknu, stará se o děti. Nic ode mne nechce, protože mě miluje zdarma. Taková ideální sebeobětovací čistá absolutní Láska s dáváním je moc fajn. Ale já nemám co dělat. Nudím se. Nemám co pro ni udělat, jak jí to vrátit. Nenechá mě ani umýt nádobí. Tohle je ten okamžik, když se žena občas dozví, že její vyvolený musí odejít, protože si ji nezaslouží. On je totiž příliš férový na to, aby jen přijímal. To prostě nejde vydržet.

Chci tím říci, že nezištnost ve vztazích/lásce nelze dosáhnout, vždy tam bude nějaký "dluh", může to být očekávání, ohledy na názor společnosti atd.

Snad jsem to vyjádřil jasně.

Je více modelů soužití, já jsem si vybral tenhle, tak prosím polemizujte v rámci modelu, díky moc :-)

cymbaline » Pan Božský Nesympatický dík, chápu tvůj pohled - asi to máme jinak nastavené já právě nevidím problém v tom, někomu něco "dát" nebo od někoho něco "přijmout" bez toho, abych něco očekávala na oplátku nebo se cítila zavázána - je to všechno velmi intuitivní, i ta nezištnost je vlastně špatné slovo...

použiju tvůj model s výměnou noťasu:
ve vztahu by to mělo fungovat tak, že tebe vlastně ani NENAPADNE cítit se nějakým způsobem po darovaní notebooku nade mnou povýšen a mně zase prostě nepřijde, že mám vůči tobě nějaký dluh, který musím splatit...

(hele, vyzkoušíme to v praxi - klidně mi ten noťas dej... )