Stala si sama,v korunach stromu,jez neco septaly,mozna ze domu,plase te volaly...´´Doma jsi tady´´,nezne ti rikaly...V kapickach rosy,hladis mech,nevnimas nic,jen vlastni dech.Ve vyklenku skaly,schovas se vetru,a naslouchas tise,jen svemu nitru.V studance cas od casu,sve rty smocis,a volna - bez myslenek,pak kolem se tocis...jen bosky,tancis v trave...neco ti to pripomina...Mozna detstvi,odtud vse prameni,kdy domu si chodila,boty plne kameni...Vlasy ti vonely,posekanou travou,a na vylety jezdila si,s dedou motokarou...Neznala si,co je jiny svet,nechtelas mit vsechno,a nechtelas to hned. Dny ti plynuly,bez starosti,bylas jen holka,z masa, kosti.Ale muzes se vratit,vratit zpatky,i kdyz ten most je,celkem vratky...Vratit se do detstvi,tolik by chtela,nemuze, nejde to,zivot jak cela. Neboj se,zabojuj,slysis ten sepot?
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ***, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
některé cesty neznají konce občas návraty však už jiný svět jen stejné slunce
některé cesty občas stáčí se jakoby zpět k začátku však čas běží jen dopředu nikdy ne pozpátku
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Jarisko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Ze vzpomínek na dětství často čerpám sílu k dalšímu žití..díky Bohu za ten most, i když je vratký.. Nádherná báseň..