Nečekej...

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Literární koutek > Detail diskuze

23.04.2010 - 00:14

Wolfinka

Nečekej...

Nic nečekej, nespřádej snynevaž, jen promlouvej. Hrň- sny skrze svoji duši - jako kůňkterý hrne svoji zpěněnou krevna trh - už růže roznášejínic nečekej - přičichni ránu pod rukávvoní - hmmm - a jak! pospíchá, hrne...svoji ranní rosu, na okraje líčekpod víčka - spadaná, vyplavenářeka touhy, co čeká - na co? na člověka?Co já vím? Nic nevím... Nic nečekejvěz - kamínku - pro tvou věžnechci hledětnetoužím pod pýchou výšek sedětnelétám nad tvým pohořím, jak ptákneumím-li žít, načpak počítat?! nač se ptát?Nic nečekej, nevaž, nespřádejnech to tak...(miluj)

Řazení:

23.04.2010 - 10:29 | Filtr

Tyna_Tynka

Nic nečekej...

Jak řekl někdo ze slavných a známých asi (ale nevzpomenu si teď který :4:

):

"Když nic nečekáš, vše se stane darem."

A jak řekl jeden muž, povoláním byl to kněz či něco takového, v jedné politické diskuzi (ano, v politické diskuzi):

"Minimum očekávání - minimum zklamání."

Jaké to životní umění, nic nečekat, ze všeho se radovat a vidět to přínosné...

Díky za ty dárky vlčích básní...

:17: