Nějak Tvá můza zestárla...V kloubech jí vrzávázne krok.Je na ní vidětKaždý rok...Ale když jaro zavoní,tak odmítá to vzdát.Chce hýčkat svého básníkai lásku přijímat.Chce být jak jarní bystřinas dobrou a živou vodou.Studánkou,co zve k napití,co devětsilem voní.Nechce být jenom echem slovco dozněla už vloni...