V smutných vibracíchkdy duhazdá se šedivájarní slunce by do papírunejradši člověk zabaliltónyco jindy zvedlyz popelateďprochází jen tmoua v očíchtřpytící hvězdysnad klimbajítanecjindy tak silná zbraňv bolestikdy povodeňbez jediného slovazaplavila okolíje zmrazenýtak někde tamv těch místechkdy na prahu zničenísvé touhysvé lásky k soběsvé pravdysvé víry v té doběnachází se pravdaa pohled v zrcadlonejde sklopita zahalit neprostupným hávema neptáš se už proča vlastně jakým právema vše to barevnépolíbíš dotekem tónu vlastní písněa vše to tvéroztančíš v rytmurozechvělého srdcea hudba zní....a ty tančíš.