Možná, že není těžké se odhodlat,ale i to nám zůstane utajeno, dokudse neodhodláme odhodlat.Je to jako s hrachem a tou zdí,a taky s fazolí, o které slyšels,že vyrostla až do oblak.Ale jedna věc je slyšet a druhá vidět.Vidět a věřit.Věřit a odhodlat se.Zasadit fazoli a starat se o ni.Nechat ji vyrůst do nebe a koukat na ni.Přestat koukat a vylézt nahoru.Vylézt nahoru a mít odvahu dívat se dolů.Být nahoře a nebát se zhluboka dýchat.Zhluboka dýchat a nebát se, že to skončí.A pak se odhodlat,slézt dolů,a vyprávět svým dětem o tom, jak zasadit fazoli.Odhodlat už se musí samy.Možná, že není těžké se odhodlat,rozhodně ne těžší, než odhodlat se odhodlat.
Wolfinka
tedy, teď jsi mi zasadila fazoli přímo uprostřed čela!
cos to udělala? já se bojím sázet, dívat se (to by šlo), lézt - tak to by ještě šlo (ale když se to tam tak - ze strany na stranu!) - pak se dívat dolů (úúúúúúúúúúúúúúha!!!) a ještě k tomu slézt (rychle sjet dolu - ale neponičit lístky)... postupně, oddenek po oddenku,,, co takhle letět??? (jsem snad pták?) - a pak na to nezapomenout, sedět dole - na zázrak - čekat - už ne...