nedá mi to, abych vám se neopsala předpověď z Meduňky, mého nejoblíbenějšího časopisu. Je v tom konečně něco pozitivního, tak třeba někoho potěším.Kartářka a vědma Zdena Weinrichová - v novém roce 2010 by lidé měli přestat slepě prosazovat pouze svoje zájmy, měli by se domáhat jen toho, co jim patří právem. Určité naděje si můžeme slibovat od nové vlády, vidím i změny v zákonech. Hodně lidí se dočká něčeho lepšího, ale nesmějí naříkat, protože tím posilují negaci. V budoucnosti nás však čekají další přírodní pohromy a to až do doby, dokud lidé nepochopí, že příroda tím volá o pomoc, a když jí ubližujeme, nejvíc škodíme sobě. Co se týče ekonomické krize, pokud budou upravené zákony, neměla by se prohlubovat. Lidé by za sebe měli bojovat, ale už trošku jinak. Např. mladé ženy, které oddalují mateřství kvůli kariéře, si vytvářejí energetické bloky a tím si ubližují. Je třeba, abychom otevřeli svá srdce vůči sobě samým i druhým a víc se navzájem vnímali. Buďme pokorní a milující.věštkyně Wahlgrenis - v lednu bude krize ve společnosti ještě pokračovat a čeká nás hodně práce. V březnu se začnou připravovat změny v zákonech, vidět je posílení ženského vlivu. Situace se zlepší v dubnu, začneme více nacházet sami sebe. S příchodem května se na vlastní nohy budeme stavět stále víc a ve společnosti zavládne dobré klima. V červnu bude jasné, že zemětřesení už skončilo a nastane období stabilizace. S nástupem léta se nám začne dařit, objevuje se nadhled a hledání moudrosti. V srpnu obrazně dáváme základy nové stavbě a začínáme budovat něco nového. U tohoto měsíce se objevuje boží oko, představující nejvyšší ochranu. Mělo by jít o nejplodnější měsíc roku. Hodně nových projektů vznikne také v září a říjnu. V listopadu bude však už potřeba více obezřetnosti. Prosinec přinese introspekci.
skarabeus
» spimajim
Divím se těmto vědmám, že se tak stroze pouštějí do předpovědí jakýže to bude rok 2010. Je přece jasné, že pro každého naprosto jiný. Nejsme přece stádo. A každý je tak trochu stůjcem svého štěstí ale ne každý si může úplně pomoci aby byl naprosto spokojený. Ani když se rozhodnu, že bude pro mě líp, mi to nemusí být až tak moc platné. Žiji přeci s ostatními a i ti ovlivňují můj život. Dobré by bylo alespoň snažení, že vědomě nikomu nebudu ubližovat ani závidět. A také v rámci svých možností, že pomohu, bude-li třeba. Ale to ty vědmy také určitě vědí. Mrzí mě, že z ostatních takto dělají jen jakési tupce. Kdo nevěří, ať tam běží.....