Byla jedna holčička a ta bydlela ve starém ošklivém domě. Bydleli tam samý starci a tak si neměla s kým hrát. Byla z toho smutná a pořád chodila po okolí a hledala nějaké kamarády na hraní.Až jednou se to stalo...uviděla nádherné hřiště. Klouzačku, houpačku, pískoviště a spoustu kamarádů, který jí mezi sebe přivítali. Chodila tam každý den a byla tam moc spokojená. Celý dny se smála a úplně zapomněla na ošklivý dům ve kterém bydlela. Dny plynuly...ubíhaly nádherně lehce, protože holčička byla šťastná. Jenže nic netrvá věčně a tak jak už to tak bývá, tohle krásné hřiště navštívil zlý kluk. Nejdřív jen tak chodil a všem říkal, že je to hřiště ošklivý a že je vlastně rád, že si tam nemusí hrát.Jenže mu to nestačilo a tak jednoho dne začal ostatním ničit jejich bábovičky. Holčička pořád čekala, že to přejde a že kluk zas odejde...ale jednoho dne, právě když jí rozšlapal tu nejkrásnější bábovičku se děsně nala a majzla ho lopatkou po hlavě. Kluk se rozbrečel a utek...a nikdy už se nevrátil. (Pardon...já bych totiž teď zrovna chtěla někoho hrozně moc bacit lopatkou...to prostě nějak muselo ven )