Na tichém náměstí, večer sedí dětipálej trávu, ničí si zdravínemaj žádný vychování, ani prachymaj vyhulený mozky, a umíraj strachyže jednou tráva nebude, budou v prdelia myslej, že není nic, co by nevědělive dvě ráno, můžeš slyšet, zfetovaný krokypak děcka sednou k netu, hledaj nový drogyžádnej kluk tam nemá holku, asi mít nemusínepotřebujou sex, jim stačí hulenía k čemu by holkám byli kluci, mají doma tátyti je občas přefiknou a ony o tom mlčíChtěj na to zapomenout, proto hulej trávuberou mezi sebe, každou krávuvezmou drogy jednou, vezmou je znovatakhle vypadá, dnešní doba