Jsme jedna mince rub a líca jeden bez druhého nejsme nicjsme jedna mince s lícem a rubema každý chviličku navrchu budemjsme jedna mince orel a pannaprotože muž mužem proto ženou ženajsme jedna mince s pannou a orlemmáme své kořeny i létat budemta mince kulatá směle se kutálímůžem ji utratit za levné sladkostinebo ji do dlaně uchopit potajís pocitek štěstí radosti a vděčnostiže jsme jedna mince rub a lícnikdo není míň a nikdo víc
medulka
Každý jsme mince co má rub a líc v někom sálá víc žena v jiném zas muž je spíš oba dva elementy se v tichosti pak objímají a nebo vedou válku sami být sebou odmítají
a pak dvě mince rozkutálí se bez pravidel do těsné blízkosti naždy bude to pár však cítí spojení ve věčnosti
Piháček
..každý máme dny, kdy nevidíme, neslyšíme... Jednu z těchto chvil i já měla, propásla jsem krásnou báseň jež o Rubu a Líci vyprávěla.... Při čtení Tvých poetických slov jako by film mi před očima hrál... V jeden mžik je člověk Šašek v druhou chvíli zase Král... Rub a líc, tak krátká slova, velký smysl mají, Rub a Líc je v nás a někdy bolí, když rubové slzy po tváři si tají....