Kohoutí bolest z poznání, skrz pravdu, lásku a zklamání (aneb slepé štěkání do davu v zápalu boje..)
Čistě z čínskoastrologického hlediska pro názornou ukázku zanechám :) chtěl jsem to smazat :(V kohoutím kroji na falešném pleseskrz lásku a soucitzvířetem se stalve zraněném srdci teď bolest si nesevíru svou v slzáchdo země zadupalv duši své oněmělnaivní blázen co dětský sen pro druhé mělráj přivést na zemmilovat každého bez vyjímkyvidět jen krásu bez podmínkyvšak dobro a lásku, jenž pro všechny chtělpohřbil skrz zklamání do palčivé vzpomínkystejně jak milujemumíme i zranita v naivních představách pak druhým raditvšak zrcadlo své si zakryjema jen pravdu co chcem si odkryjemprachové chmíří teď mění se v kamenínaivní sen, jenž byl jen mámenímění se v kruté, však skutečné znameníže život je boj, veliké poznánívšak někdy i přetěžké bolestné zklamání..tak jako světlo v noci hasneztrácí svůj lesk vše na oko krásné..tak čemu se divíš ty blázne
Timothea
Z duše zrcadlo vlastních pocitů... za večerního šera v odrazkách patníků... fantazie kouzla spřádá. Do snů z pavučin splítá... rosou něhy protkaná, poezií veršů zasněná, touhy a přání svá... Mít tak znovu šestnáct let jen k tomu znát pravdu a vše co znám teď... říkám si... mohla bych změnit svět? Ve víru tance vlastností a povah lidí zmatená jsem a často se divím... Na dlani srdce zas a znovu spálené ruce... pořád se snažím najít v prachu... čistotu duše, něhu lásky... i když je to bláznoství čiré... přesto hledáš v pohledu očí, kdo nabídne na dlani... odraz své duše... aspoň malinko podobné té Tvojí...