amzonka (* 19.2.1991)
Žena
Moc děkuju za odpovědi, víš on už po 2 měsících , kdy u něj opadla zamilovanost tak přestal dávat na jevo city.Smířila jsem se s tím, že semnou se líbal jen při milování, že mi neříká že mě miluje, že před svým kamarádem a rodinou se ke mě chová jek ke kamarádce, že mmě často svými prupovídkami zraňuje. Ale zhruba před 2 měsícemi přestal se mnou tak často spát a ted už je to tři týdny co semnou nespal, strašně se tim užírám, že ho už asi tolik nepřitahuju, že jsem ho omrzela,kolikrát kvůli tomu pláču.Samozřejmě ne před nim. Nesnáší když někdo brečí.Snažim se před nim přetvařovat.A když jsem se snažila kolikrát promluvit o tom co mě trápí, tak to skončilo špatně, říká, že jsou to kraviny, že se nezmění atd.Za poslední měsíc jsem se snažila opravdu v klidu promluvit o tom proč semnou nespí skončilo to blbě, vybuch.Nevěrnej mi není, to vim. Je pravda, že toho má hodně ve škole, ale myslím že to není ten pravej důvod.Chybí mi to, něžnost, polibky, cítit že jsem jeho........nejsem ta co by ho nutila, nebo za nim chodila a doprošovala se ho.Naopak já mám ráda, když mě někdo dobývá.........Vím že mě má moc rád a já ho taky.Žijeme spolu rok a třičtvrtě.Vím, že tim, že se uvnitř trápim a mám uzkosti, tak to nám nepomůže, aby se ta zed mezi námi probourala.Kolikrát přemýšlim o nevěře, protože jsem opravdu dost citově vyprahlá.I když jme kdysi měly krize, hádky tak přesto bylo jedno co před tím fungovalo a to bylo právě to milování.Komunikace s ním nikdy nefungovala.Naučila jsem ho za ty necelý 2 roky se objímat,držet se za ruce, usínat v obětí,občas se mazlit, ale s tím já nic asi neudělám, nevím co s tím mám dělat.Nejhorší, že myšlenka na rozchod je pro mě nepředstavitelná, neumim se rozcházet a hlavně mám před maturitou a vím, že by se mi zhroutil svět.......a tu maturu bych asi neudělala.Jo a ke všemu jsem rybička s opičí čárou na pravé ruce.Nedělám žarlivý scény, vše držim u vnitř sebe. Opravdu ho moc miluju ale nevím si opravdu rady.............
