Zase ti píši,jenom takpár vět,pár přání,co na mysl přišla...o tom, že stále jede ten náš vlaka že naše hvězda opět vyšla......zase ti píši o slze na řasácho našem parku, kam naše cesta vedlao tvých gestech, směšných grimasácha naší lavičce, kam jsem si kdysi jen tak sedla......k tobě......zase ti píši, jenom tak...o tom, jak se mi stýskápo tvých dlaních,a větách, po nichž mi vlhl zrakpo dobrých časech, na které se nám prý blýská......zase ti píši, jenom tak...abys věděl...nebo možná, snad...stejným metrem měřil, stejným zrakem hleděl...jako já...a tu slzu na řasáchjen vlahý vítr viděl......víš, to že ti píši, se ti jenom zdá...i ta slza na řasácha vlak, jež dávno ujel námnebo snad změnil směri ten park a lavička vněm...je to jenom pouhý sen......pouhý sen...,v němž jsme Ty a já jen......pouhý sen...
medulka
Krásné snění co tajně nejen po ránu objímáme v očích jas a třpyt co chceme nejen sebe se pořád ptáme toužíme prosíme a pak někdy jen splyneme s tím že je to pouhý sen co nikdy nemůže se skutečností stát tak dál je krásný bez vady jen s leskem a necháváme si ho zdát