Stojím tua vločky se snášejívlasy a rtypo kouskách smáčejíroztáhnu dlaněnechám je dopadatjen takvláze z nich propadatjen takzavřít v tom víru očia pakje otevřít a nechat točitsvé srdce svojí dušity vločky to víony vše nějak tušítak slétávajídál už ani nepočítámjen padejte dálšeptám, tiše jim říkáma řasy jemně třpytí se ve sněhua rtyněžně balí se v úsměvu