Prach ze starých desek knihvíří vzduchemjak fouká."Tak přestaň!"Ale nejde to.Tak natáhni mi jednua ještě z druhý strany.A na posteli oranžový odstínod západu slunce.Přebíhá do tmavě stínové.A prach pomalu usedána víčka, prsty v sobě,a rty topíce se v modlitbě.Vypadni!Nechoď!