Po tváři dlouze stékají,mě se na nic neptají.Prázdná duše způsobila,že smutná němá nastoupila.Nocí zlé sny se honí,jako pár splašených koní.Slz k srdci padá proud,který mírní bolest mou.Ze srdce pomalu odháníto převeliké zklamání. Nic neléčí rány snadněji,než věřit velké naději.Právě nastala ta chvílesnad nastaly dny bílé.Něžnou lásku chci ti dátabys již nemusel sám spát.Snad se můj sen vyplnía život mi Láska zaplní....
už zase ocelová žena
Milá Markétko, slzy tvé ať teď kanou, bude líp a pravá (správná) láska přijde. Naději v srdci máš, přečkáš špatné dny a věř, že bude líp.
Mám tě moc ráda a těším se na tebe, v Praze se uvidíme !