Stáli jste někdy na kraji mezníku,na špičkách okraje svého otazníku?jestli ano, tak jaký to byl pocit? když svírá a škrtí vás váš vlastní soucitviděli jste někdy skutečnost, či hloubku své dušepod povrchem falešnost jen vlastního klišé?škrtil vás na srdci někdy had?pokaždé ve chvíli,když řekli jste někomu mám tě rádpolykali jste někdy vlastní slzy?ze strachu, z lítosti,z cizí bolesti co mrzíbylo pro vás pozdě někdy moc brzyptáte se často a co ti druzía ptali jste se někdy proč se vlastně ptáte,když ve stejnou chvíli si odpověď dáte? měli jste pocit,že není koncea už v začátcích slyšeli varovné zvonce..a přesto jste šli dál a dálnevím jak vy, ale...já jsem to udělal opět jsem sám sebe prohrál a vzdal
LemmOny
» Věrušátko
... každý z nás snaží se, aby strach překonal každý z nás ví, že má se jít dál však ve chvíli, kdy stojíme na vlastním mezníku v ruce již kat drží svou dýku nečeká necítí žene tě k cíli tak aby mečem hlavu hned neuťal jen nožem ze strachu srdce tvé pobodal v nepravou a nejvíc bolestivou chvíli