Z večera mi dešťové kapky buší studeně do hlavyPtám se toho mokrého pianistyjaké jsme vlastně povahyU stánku na rynku nevážíme si doma čisté podlahyNa nové moderní sedačcehladíme polštáře a jejich starodávné potahyV náruči silně svíráme krásné něžné křehkostia to jen takbez nejmenší rozvahy