Ze sna

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Literární koutek > Detail diskuze

18.01.2010 - 13:14

Melody Pond

Ze sna

Jsi můj vnitřní hlasříkáš - vem to ďasna mé co kdybyprohry a pochybyDo snů šeptáš mije to za námina tvé slzy lékje můj začátekTvé okno do víryje jak pel motýlípochopit to - sotvajsi vítr a já kotvaTisíc let už víšže je to se mnou křížjsem děj bez jménatvá za trest odměna

Řazení:

18.01.2010 - 13:22 | Filtr

karamel

18.01.2010 - 13:24 | Filtr

karamel

Trápím se myšlenkou,kdykoli začnu
snít,
kolik je krásných míst,v kterých mi nelze
žít,
na lidi myslívám po kterých stěží
jen,
sklouzne můj něžný zrak,jako by
okouzlen,
na úsměvy na tvářích,beze mě uschlý
květ,
já bez těch úsměvů mohla jsem
zešílet.

K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.

(Přihlásit)

18.01.2010 - 13:27 | Filtr

Melody Pond » karamel

Budím se s myšlenkou
že snad ještě sním
to místo úžasné
domovem je mým
mí milí vzdálení
jsou v duchu blízko mně
já úsměv probudím
a všecko...zase jde...
:34: