Po schodišti věčnosti celý život chodím,chvíli klesám,chvíli stoupám zas.Toho kam dojdu už se nebojím,neboť jedinou posilou je mi tvůj hlas.Hlas jež mě vede na cestách temných,kde přes zlobu neprojde slunce svit.Máš pro mě zásobu vždy slůvek jemných,jež vnese do mé duše pokoj a klid....
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)