Víš, tvá mořská řasa, vyplavená do zátoky...ta něžná řasa, převalující se po písku...ta řasa co šeptá o azurových chvílích...ta řasa co prozrazuje ve Tvých očích...pláč,Víš, tvá mořská řasa, houpající se v zátoce,ta něžná řasa, ležící pod mou nohou,ta řasa k níž se mohu naklonit,ta řasa kterou Ti vyjmu z oka...ta už tě teď nebolí... viď?Víš, tvá mořská řada, v písku...to je jenom vzpomínka...jenom pouhý sen...