Pro smysl lidského utrpeni,nenajdeš nikdy pochopení.Snažší snad zdá se hvězdy chápat,brodit se pouští,vesmírem tápat.Utrhnout květinu, vyroste jiná.Zahojit rány skleničkou vína.To všechno můžeš, jak ROZUM káže.BojÍš se snad, že SRDCE to nedokáže?Jen klidně plač, když je Ti trpce,máš přece mě-jediné SRDCE.Utrhnout květinu,vyroste jiná,rozum se raduje,srdce se vzpírá.Polykám slzy,uzkost mě svírá,ROZUM se vytrácí,v SRDCI se stmívá.Na obzoru Slunko není,jen zvuky válek a utrpeníKdyž naději století válek odzvonilo,nezbývá než doufat,že se vše v dobré obrátilo.Utrhni květinu,vyroste jiná,má jménoNADĚJE,která neumírá?
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)