Dušička stoupá k obláčku,děti si tam hrají...Elinka pluje na mráčkuvšichni jí tam zpívají.Nic jí nebolí je šťastná,mamince vzkazuje: neplač!Stvoření jsou zde krásnáSlzy do oka zatlač.Vím, říká se to básníkovi snadno,že nesoužit se a plakat není radno,Posílám energii všechnu,mamince, tatínkovi.. Elince pozdrav řeknu!Držte se!
medulka
Těžké je pochopit proč někdo tu má jen dny a jiný desítky let než přijde ten poslední snad velká prožitá bolest co odplaví jenom čas pak uvidí zářivé slunce až vysvitne do srdce zas.