Jen tak, do oblakletící myšlenka v síti časubez křídel dravý nehybný ptákslepec, hledící na tvojí krásumlha upředena z parsků tmysvětlo jen jako černý stínkrátí se pomalu prodloužené dnyv srdci mě hřeje vlastní splínjen tak, pak trochu jinaksedíme ve stoje nehybní v pohybuněkdy i naopak, ve vzpomínkáchve velkém víteztví cítíme chybunijak jinak a někdy naopakjen tak, prostě všeljak ale to už jsem říkal, a několikrát ..tak