Z paprsků vlečku přes celé nebeze srdce záři, lásku skutečnouslunce své cítím jen skrze Tebeten nejhezčí pocit, chvíli nekonečnouuvnitř jen hořím, když úsměv tvůj vidímštastnou a krásnou,jiskru v temnotáchskrz smutek a pláč bolest tvou cítímtopící se růži, ve slaných slzáchi modrá obloha změní se do černaa chvílemi fouká jenchladivý severákvšak po každé bouři úsvit zas začínákdyž prosvítíš světlem svýmmůj temný mrakJsi moje všechno mé druhé jábouřkový mraki hřejivé sluncedobro i zlo které se vystřídákdyž hlava má podvede mé slepé srdce