Vločko sněhováty třpytící se zázrakuVzpomínámjak dotkla si se jejich horkých rtůa teď si jen takpřistaneš na mém sakuVločko sněhováco cítila jsi na rtech té kráskyŽe ráda se smějea ze smíchu má u očíroztomilé vráskyVločko sněhováco ještě jsi cítilaze rtů té nádhernéženyŽe dýchá z ní sílaa přitom je plná něhyA vločko sněhováprosím prozraď ještěco řekly ti ty jejívlahé rtyŽe je neskutečně krásnékdyž žijí se i ty nejtajnějšísny