evina38
Z ledově šedé oblohy, snáší se první vločka bílá, třpytivá křehká hvězdička. Spouští se,tančící,v bláznivém reji, níže a blíž,k mému obličeji. Pozor dej radosti,něžná,milá, teplem mým by sis ublížila! Bezpečná je má rukavička, tam uvítám tě nejraději. Na samet dosedá s půvabem mušky, kam se pak plavně snášejí, i věrné dovádivé družky. Na černém sametu drahokamy, já nejednou jsem uviděla, tou krásou přivřela se víčka! Ta krása se snáší z oblohy, na kabát,na nos ,do vlasů a lepí se mi na nohy, přílivem bílým hasne svíčka , čerň a šeď pod ním mizí zcela, v závanu vánku sněžná víla, okolo oken protančila , závojem dlouhých,sněžných vlasů, v kouzelnou krajinu promněnila, tak radujme se pro krásu, když první vločky přicházejí!