Hrabu se k TobězávějíMrznupes s obojkem na krkuObojkemTvých slov, chtěníPadala, padala... LavinaZmrzlé vločky v milionových kusechpadaly na naše vlasyTěžce jsi oddechoval, držíš mě v náručískutkem a časemV té naší lavině, nemůžeme dýchat...Kopu do prostoru, ve Tvém náručí...Vidím Tvou zmrzlou tvář...Prosím Tě, Lásko, pusť mě...Už nám olizuje tvář,horkým jazykem osudu,kňučící radost psí dušePak - ani nevím, možná že jsi ještě stihl říct:Počkej tam na mě, Lásko,netřeba nám sníh...